 |
 |
Zajímavosti:
|
1) Slunce z jiných planet
Na jiných planetách se Slunce jeví
jinak veliké než na Zemi. I toto můžete spatřit na vlastní oči na
Planetární stezce údolím Vltavy. Na přiloženém obrázku je pohled na Slunce
na obloze z jiných planet v porovnání se Zemí. Nemůžeme sice nasimulovat
krajinu planet u Vltavy, ale velikost Slunce, z pohledu od různých
planet, ano.
|
 |
2) Zatmění Slunce planetou
Zatmění Slunce planetou Saturn Vám
nemůžeme přinést tak, jak by bylo vidět opravdu, škoda. Ale přesto se
budete moci sami podívat od měsíců přes planety na Slunce, a uvidíte
alespoň jak by se takové zatmění lišilo od pozemského, kde poměr velikosti
Měsíce a Slunce na obloze je téměř 1:1.
|
  |
3) Rychlost světla
Rychlost světla snížená v poměru 1 :
miliardě by v tomto modelu byla přibližně 1 km/h
(přesněji 1 km za 55,5 minut). To znamená, že procházková chůze je
3-násobek rychlosti světla, rychlá chůze pak 5-6 násobek rychlosti světla.
Na bruslích nebo kole může návštěvník proletět sluneční soustavu
mnohonásobkem rychlosti světla. Při vycházkové rychlosti chodce se
zastávkami na prohlídnutí modelů a přečtení informačních cedulek,
fotografování se s planetami a s přestávkami na občerstvení, je pak
rychlost srovnatelná s rychlostí světla.
|
 |
4) Pozorování dalekohledem
Můžete si ověřit schopnosti svého
dalekohledu dříve než příjde jasná obloha, noční hodiny a správné roční
období, kdy je ta či ona planeta nebo měsíc v nejlepší pozorovací pozici.
Úhlové velikosti planet i měsíců jsou při pozorování od modelu Země
totožné s pozorováním na obloze.
|
 |
5) Nejbližší hvězdy, galaxie,
pozorovatelný vesmír
V našem měřítku 1 : 1 000 000 000
(takový nano-vesmír) by výlet k nejbližším hvězdám Proximě a Alfě Centauri
byl dlouhý skoro přesně 40 000 km, tedy jako byste obešli celou Zeměkouli
jednou dokola a skončili zase na začátku Planetární stezky. Nejbližsí
okraj naší Galaxie by byl i v tom zmenšeném měřítku dál než Slunce a
blízká galaxie v Andromedě ještě 160x dál. A hranice pozorovatelného
vesmíru v našem nanoměřítku by byla dvakrát dál, než hvězda Vega.
|
 |
6) Velikost člověka
V tomhle světě jste Vy velcí jen zhruba
20 atomů na výšku. Asi jako běžná molekula fosfolipidu, základního
stavebního prvku buněčných stěn. I ta nejmenší pylová zrnka usazená na
bezmála třináctimilimetrovém modelu Země by se v našem "miliardovém"
měřítku hravě vyrovnala Himalájím.
|
 |
7) Cesta na Měsíc
Pokud byste vyrazili pěšky na procházku
vesmírem ze Země na Měsíc, předpokládejme 30 km za den, pak by Vám trvala
cesta 35 roků. Cesta autem při rychlosti 130 km/h by trvala 122 dnů. Let k
Měsíci kosmickou lodí Apollo 11 trval tři dny. V našem modelu je to
vzdálenost 38 cm.
Na přiložené fotce pořízené ze sondy můžete vidět skutečný rozdíl
mezi odrazivostí povrchu Měsíce (je vidět odvrácená strana) a povrchu
Země. Celkově Země odráží přibližně 60x více světla než Měsíc, proto na
jeho přivrácené straně není nikdy temná noc.
|
 |
8) Heliopauza okraj sluneční
soustavy
Heliosféra je prostor ve sluneční
soustavě, ve kterém převládá vliv magnetického pole Slunce nad vlivy
mezihvězdného (galaktického) magnetického pole. V centru heliosféry "sedí"
Slunce, které je motorem nejen magnetického pole, ale i slunečního větru.
Ty mají na velikost, tvar a strukturu heliosféry zásadní vliv. Heliosféra
sahá od "povrchu" Slunce až po tzv. heliopauzu. Astronomové předpokládají,
že průměr heliosféry činí 110 až 160 AU (astronomických jednotek), v našem
měrítku stezky 16,5 až 24 km. Tedy že heliosféra sahá do 110 až 160násobku
vzdálenosti Země od Slunce, až za hranicí Kuiperova pásu, avšak daleko
před hranicí Oortova oblaku. Gravitační vliv Slunce však sahá až do
vzdálenosti asi dvou světelných let, kde jsou skutečné hranice Sluneční
soustavy, v našem měřítku stezky na opačné straně Zeměkoule. Heliosféra je
ukončena tzv. heliopauzou. Za heliopauzou končí vliv magnetického pole
našeho Slunce. Dále se již nachází tzv. mezihvězdné prostředí. Mezi
vnitřním a vnějším okrajem heliosféry se navíc nachází tzv. terminační
vlna. Jde o rázovou vlnu, na které skokově klesá nadzvuková rychlost
částic slunečního větru na podzvukovou. Terminační vlna má zhruba kulový
tvar s poloměrem okolo 90 až 95 au. Sonda Voyager 1 již překonala
heliopauzu a je nyní ve vzdálenosti 141 AU, v našem měrítku stezky 21 km
(přibližně Kralupy nad Vltavou).
|
 |