Hvězdolet

 

Planetární stezka
 

Zajímavosti:

 

1) Slunce z jiných planet

Na jiných planetách se Slunce jeví jinak veliké než na Zemi. I toto můžete spatřit na vlastní oči na Planetární stezce údolím Vltavy. Na přiloženém obrázku je pohled na Slunce na obloze z jiných planet v porovnání se Zemí. Nemůžeme sice nasimulovat krajinu planet u Vltavy, ale velikost Slunce, z pohledu od různých planet, ano.

 

2) Zatmění Slunce planetou

Zatmění Slunce planetou Saturn Vám nemůžeme přinést tak, jak by bylo vidět opravdu, škoda. Ale přesto se budete moci sami podívat od měsíců přes planety na Slunce, a uvidíte alespoň jak by se takové zatmění lišilo od pozemského, kde poměr velikosti Měsíce a Slunce na obloze je téměř 1:1.

 

 

3) Rychlost světla

Rychlost světla snížená v poměru 1 : miliardě by v tomto modelu byla přibližně 1 km/h (přesněji 1 km za 55,5 minut). To znamená, že procházková chůze je 3-násobek rychlosti světla, rychlá chůze pak 5-6 násobek rychlosti světla. Na bruslích nebo kole může návštěvník proletět sluneční soustavu mnohonásobkem rychlosti světla. Při vycházkové rychlosti chodce se zastávkami na prohlídnutí modelů a přečtení informačních cedulek, fotografování se s planetami a s přestávkami na občerstvení, je pak rychlost srovnatelná s rychlostí světla.

 

4) Pozorování dalekohledem

Můžete si ověřit schopnosti svého dalekohledu dříve než příjde jasná obloha, noční hodiny a správné roční období, kdy je ta či ona planeta nebo měsíc v nejlepší pozorovací pozici. Úhlové velikosti planet i měsíců jsou při pozorování od modelu Země totožné s pozorováním na obloze.

 

5) Nejbližší hvězdy, galaxie, pozorovatelný vesmír

V našem měřítku 1 : 1 000 000 000 (takový nano-vesmír) by výlet k nejbližším hvězdám Proximě a Alfě Centauri byl dlouhý skoro přesně 40 000 km, tedy jako byste obešli celou Zeměkouli jednou dokola a skončili zase na začátku Planetární stezky. Nejbližsí okraj naší Galaxie by byl i v tom zmenšeném měřítku dál než Slunce a blízká galaxie v Andromedě ještě 160x dál. A hranice pozorovatelného vesmíru v našem nanoměřítku by byla dvakrát dál, než hvězda Vega.

.

 

6) Velikost člověka

V tomhle světě jste Vy velcí jen zhruba 20 atomů na výšku. Asi jako běžná molekula fosfolipidu, základního stavebního prvku buněčných stěn. I ta nejmenší pylová zrnka usazená na bezmála třináctimilimetrovém modelu Země by se v našem "miliardovém" měřítku hravě vyrovnala Himalájím.

 

7) Cesta na Měsíc

Pokud byste vyrazili pěšky na procházku vesmírem ze Země na Měsíc, předpokládejme 30 km za den, pak by Vám trvala cesta 35 roků. Cesta autem při rychlosti 130 km/h by trvala 122 dnů. Let k Měsíci kosmickou lodí Apollo 11 trval tři dny. V našem modelu je to vzdálenost 38 cm.

Na přiložené fotce pořízené ze sondy můžete vidět skutečný rozdíl mezi odrazivostí povrchu Měsíce (je vidět odvrácená strana) a povrchu Země. Celkově Země odráží přibližně 60x více světla než Měsíc, proto na jeho přivrácené straně není nikdy temná noc.

 

8) Heliopauza okraj sluneční soustavy

Heliosféra je prostor ve sluneční soustavě, ve kterém převládá vliv magnetického pole Slunce nad vlivy mezihvězdného (galaktického) magnetického pole. V centru heliosféry "sedí" Slunce, které je motorem nejen magnetického pole, ale i slunečního větru. Ty mají na velikost, tvar a strukturu heliosféry zásadní vliv. Heliosféra sahá od "povrchu" Slunce až po tzv. heliopauzu. Astronomové předpokládají, že průměr heliosféry činí 110 až 160 AU (astronomických jednotek), v našem měrítku stezky 16,5 až 24 km. Tedy že heliosféra sahá do 110 až 160násobku vzdálenosti Země od Slunce, až za hranicí Kuiperova pásu, avšak daleko před hranicí Oortova oblaku. Gravitační vliv Slunce však sahá až do vzdálenosti asi dvou světelných let, kde jsou skutečné hranice Sluneční soustavy, v našem měřítku stezky na opačné straně Zeměkoule. Heliosféra je ukončena tzv. heliopauzou. Za heliopauzou končí vliv magnetického pole našeho Slunce. Dále se již nachází tzv. mezihvězdné prostředí. Mezi vnitřním a vnějším okrajem heliosféry se navíc nachází tzv. terminační vlna. Jde o rázovou vlnu, na které skokově klesá nadzvuková rychlost částic slunečního větru na podzvukovou. Terminační vlna má zhruba kulový tvar s poloměrem okolo 90 až 95 au. Sonda Voyager 1 již překonala  heliopauzu a je nyní ve vzdálenosti 141 AU, v našem měrítku stezky 21 km (přibližně Kralupy nad Vltavou).